Lex Covid – část IV. – Co?

Zde si můžete přečíst díl I, II  a III.

11. Postižitelnost daňového bonusu

§34

bod 3.

V § 317 odst. 2 [o.s.ř.] se za slovo „nouzi,“ vkládají slova „daňový bonus,“.

Ust. § 317 odst. 2 o.s.ř. tak nově zní:

(2)   Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.

Věcná aplikovatelnost citované normy: na všechna řízení.

Časová aplikovatelnost citované normy: od zahájení (i již zahájených) řízení do jejich skončení.

Z citovaného plyne, že vedle subjektivní přípustnosti oddlužení u podnikatelů nám odpadá další velké, vleklé, nejednotné téma [nehodící se škrtněte], totiž postižitelnost daňového bonusu, jak má být srážen, kým, v jaké výši, atp. Nově se stanoví, že stejně jako např. příspěvek na bydlení je daňový bonus nepostižitelný, a zůstává tedy dlužníku (viz ust. § 207 odst. 1 InsZ).

Tato změna ve smyslu přechodných ustanovení (§ 35 Zákona) platí na všechna řízení a není časově omezena

12.  Postižitelnost kompenzačního bonusu

Zákon č 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2:

§4

Výše kompenzačního bonusu

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.

§5

Bonusové období

Bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020.

§9

Placení kompenzačního bonusu

(4)   Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

Z citovaného plyne, že kompenzační bonus (standardně v médiích uváděný v celkové maximální možné výši 25 000 Kč) nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci. Ve smyslu ust. § 207 odst. 1 InsZ nelze kompenzační bonus postihnout ani ve prospěch insolvenčního řízení (bez ohledu na způsob řešení úpadku dlužníka).

13.  Mimořádné moratorium

§32

Za § 127 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 230/2019 Sb., se vkládá nový § 127a, který zní:

㤠127a

Mimořádné moratorium

(1)   V době do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium. Jde-li o návrh na mimořádné moratorium podaný po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby, musí být podán do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku insolvenčním soudem. Není-li dále stanoveno jinak, platí pro řízení o tomto návrhu a pro účinky mimořádného moratoria § 117 až § 124, § 126 odst. 1, 3 a 4 a § 127. Ustanovení § 118 odst. 1, § 119 odst. 2, § 120 odst. 2 a § 122 odst. 1 a 3 se nepoužijí.

(2)   Návrh na mimořádné moratorium musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat:

1. a) okolnosti, na nichž se zakládá místní příslušnost insolvenčního soudu ve smyslu § 7b,
2. b) prohlášení o tom, že dlužníkovo středisko hlavních zájmů je v České republice, případně jiné okolnosti, na nichž se zakládá mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu,
3. c) počet dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu,
4. d) výši dlužníkova obratu za poslední účetní období,
5. e) čestné prohlášení dlužníka, že:
6. mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby, případně dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2,
7. ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku, a že všechny v návrhu obsažené údaje jsou pravdivé, a

iii.   v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno.

(3)   Insolvenční soud vyhlásí mimořádné moratorium, jestliže návrh na mimořádné moratorium obsahuje předepsané náležitosti a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na mimořádné moratorium odmítne. V rozhodnutí, kterým se mimořádné moratorium vyhlašuje, insolvenční soud vždy uvede, že se jedná o mimořádné moratorium.

(4)   Se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku se spojují účinky podle § 109 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2, odst. 6 a § 111. Ustanovení § 112 a 113 se použijí obdobně. V době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

(5)   Po dobu trvání mimořádného moratoria nebrání dlužníkovi ustanovení § 111 v tom, aby využil veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.

(6)   Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Osoby, které nejsou podle § 122 odst. 2 oprávněny ukončit smlouvy s dlužníkem výpovědí nebo odstoupením, nejsou po dobu trvání mimořádného moratoria oprávněny odepřít plnění nebo pokračování takových smluv ani na základě jiného důvodu, ledaže jde o odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění v důsledku případu porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria.

(7)   Lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží.

(8)   Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit mimořádné moratorium nejdéle o 3 měsíce, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí seznam svých závazků, o kterém čestně prohlásí, že je k datu podání návrhu úplný a správný, a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí. Není-li prohlášení věřitele doručeno insolvenčnímu soudu v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem věřitele nebo odesláno z datové schránky věřitele, musí být podpis věřitele na tomto prohlášení úředně ověřen. Ustanovení § 53 se nepoužije.

(9)   Před zánikem mimořádného moratoria podle § 126 odst. 4 insolvenční soud zruší mimořádné moratorium i postupem podle § 124 odst. 2 písm. b), odst. 3 a odst. 4. Ustanovení § 124 odst. 5 se nepoužije. Ustanovení § 124 odst. 2 písm. a) se použije pouze v případě, že mimořádné moratorium bylo prodlouženo podle odstavce 8.

(10) Mimořádné moratorium skončí i tím, že insolvenční soud na dlužníkův návrh rozhodne o jeho skončení nebo vyhlásí moratorium podle § 115. Skončí-li mimořádné moratorium uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno nebo rozhodnutím insolvenčního soudu na dlužníkův návrh, vyškrtne insolvenční soud dlužníka neprodleně ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

(11) Odpovědnost a ručení podle § 127 se vztahuje i na škodu nebo jinou újmu vzniklou nepravdivým prohlášením ohledně skutečností uvedených v odstavci 2 písm. e) a ohledně seznamu závazků předloženého podle odstavce 8.

(12) Není-li v tomto paragrafu stanoveno jinak, všude tam, kde tento zákon používá označení moratorium, rozumí se tím i mimořádné moratorium.

(13) Ministerstvo spravedlnosti uveřejní elektronický formulář návrhu na mimořádné moratorium způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

Časová aplikovatelnost citované normy: od 24. 4. 2020 do 31. 8. 2020.

S ohledem na moji nulovou zkušenost s moratoriem si netroufám a s ohledem na dosavadní (sice nezaslouženě, přesto však) marginální praktický význam moratoria a současně s ohledem na zákaz podání věřitelských insolvenčních návrhů (§ 13 zákona) nepovažuji za potřebné podrobně popisovat nový institut mimořádného moratoria. To především proto, že tématu se věnuje vynikající článek Petra Sprinze Mimořádné moratorium jako obranný štít podnikatelů krok za krokem zveřejněný na stránkách beck-online.cz a protože důvodová zpráva byla v tomto směru důkladná, podrobná, kvalitní; na prvé si dovoluji odkázat, druhé pak citovat:

„K odst. 1

Současná krize způsobená virem SARS CoV-2 je zcela mimořádná. Opatření přijímaná na úrovni vlád pro zamezení zrychlení nákazy mohou mít až devastující dopad na řadu jinak zdravých společností. Hlavním problémem se u řady podnikatelů v relativně krátkém časovém horizontu může ukázat nedostatek volné likvidity pro úhradu splatných závazků.

Neschopnost dostát svým splatným závazkům z důvodu masivního a náhlého výpadku příjmů může dostat řadu jinak zdravých podniků do finančních potíží. Ukončení výroby či činnosti dotčených a jinak fungujících podniků je přitom z pohledu národního hospodářství nežádoucí a mohlo by přinést růst nezaměstnanosti a další spirálový pokles ekonomiky. Na současnou situaci je proto vhodné reagovat rovněž přechodnými legislativními změnami, které by zejména pomohly zdravým podnikům překlenout nejnáročnější období následujících týdnů.

Hlavním cílem navrženého mimořádného moratoria je proto ochránit jinak konkurenceschopné podniky v době mimořádné krize a překonat výpadek disponibilních prostředků prostřednictvím dočasného omezení realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení (exekuce).

Pro zajištění vyšší operativnosti nepočítá úprava mimořádného moratoria s nutností předběžného nadpolovičního konsenzu dlužníkových věřitelů. Po kontrole splnění formálních podmínek uvedených v odstavci 2 by tak měl insolvenční soud přistoupit k automatickému vyhlášení mimořádného moratoria. Pokud by měl dlužník zájem na dalším prodloužení mimořádného moratoria, bude již nucen obstarat si nadpoloviční souhlas svých věřitelů dle odstavce 8. Uvedená konstrukce zajištuje možnost dlužníkům promptně reagovat na náhlou situaci a zároveň chrání oprávněné zájmy věřitelů.

Koncepce mimořádného moratoria musí být nutně dočasná tak, aby následně nedocházelo k jejímu zneužívání a nabourávání tradičních procesů insolvenčního práva. Zároveň s tím by mimořádné moratorium jako beneficium pro dlužníky nemělo být přiznáno subjektům, které se nacházely v úpadku ještě před krizovou situací. Mimořádné moratorium je koncepčně preventivní, a návrh na jeho vyhlášení proto není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení, které samo o sobě může být pro jinak zdravý podnik dlužníka likvidační. Zároveň s tím je ponechána možnost jinak zdravým dlužníkům podat návrh na mimořádné moratorium i po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby než dlužníka.

Vzhledem k obdobné koncepci je mimořádné moratorium odvozeno z tradičního moratoria upraveného v § 115 a násl. s tím, že mezi největší změny patří absence nutnosti konsenzu věřitelů pro zahájení mimořádného moratoria a při vyhlášení mimořádného moratoria nenastávají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

K odst. 2

Formální náležitosti podání vychází z cíle zajistit relativně neformální postup pro zahájení mimořádného moratoria a zajistit tak přístup k danému institutu v relativně krátkém časovém úseku co největšímu počtu jinak zdravých dlužníků zasažených epidemií onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. Není tak třeba insolvenčnímu soudu předpokládat listiny, které by jinak musel dlužník dokládat k návrhu na moratorium ve smyslu § 115 a násl. (např. seznam věřitelů).

Mimořádné moratorium by nicméně nemělo sloužit dlužníkům, u nichž došlo k oslabení kapitálové vybavenosti společnosti a kteří byli již ke 12. březnu 2020 v úpadku. Z praktických důvodů je vyloučeno, aby insolvenční soudy tyto aspekty věcně posuzovaly při podání návrhu. Po dlužníkovi se tak vyžaduje čestné prohlášení. Nic nebrání insolvenčním soudům, aby již vyhlášené moratorium zrušily, pokud se ukáže, že dlužník nepředložil pravdivé prohlášení.

Ačkoli by dlužník měl uvést okolnosti mezinárodní příslušnosti insolvenčního soudu, mimořádné moratorium není insolvenčním řízením ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.

K odst. 3

Insolvenční soud v rozhodnutí o mimořádném moratoriu vždy zdůrazní skutečnost, že se jedná o mimořádné moratorium tak, aby bylo toto mimořádné opatření výslovně odlišeno od moratoria ve smyslu § 115 a násl.

K odst. 4

Se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria je pro splnění účelu spočívající v pomoci podnikatelům v přechodných problémech nezbytné spojit účinky insolvenčního práva omezující možnost zřízení a realizaci zajištění a provedení exekucí na majetek dlužníků. Na druhé straně je stejně tak nezbytné pro ochranu věřitelů stanovit povinnost, aby se dlužník po přechodnou dobu zdržel jednání, které by vedlo k podstatné změně ve skladbě, využití či určení majetku dlužníka anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Věřitelům se nicméně nebrání, aby svá práva uplatňovali žalobou. Vyhlášení mimořádného moratoria není ani překážkou řízení o těchto žalobách.

Během mimořádného moratoria by dlužník měl dbát zvýšené opatrnosti při správě svého majetku a při svém každém jednání a dispozici se svým majetkem musí vždy dbát na prvním místě na zájmy všech svých věřitelů.

Během mimořádného moratoria může insolvenční soud za podmínek stanovených v § 112 ustanovit předběžného insolvenčního správce a případně předběžným opatřením dle § 113 rozhodnout o omezení dispozičních oprávnění dlužníka s majetkovou podstatou. Uvedené ustanovení by mělo sloužit k vyvážení práv dotčených věřitelů a zamezit případnému nepoctivému jednání dlužníka při mimořádném moratoriu.

K odst. 5

Dlužník má i při mimořádném moratoriu vždy možnost čerpat od státu, EU či jejích orgánů, územních samosprávných celků či jiných entit ovládaných těmito subjekty pomoc určenou podnikatelům ke zmírnění následků krizové situace vyvolané virem SARS CoV-2.

K odst. 6

Odstavec 6 je modifikací úpravy stanovení v § 122 a zajišťuje dlužníkovi hradit závazky bezprostředně související se zachováním podniku bez obavy, že takové jednání by bylo následně posouzené jako zvýhodňující vůči některým věřitelům [viz § 241 odst. 5 písm. c)]. Stejně tak je převzato pravidlo dle § 122 odst. 2 s jistou úpravou s tím, že oproti § 122 odst. 2 je zákaz ukončení smluv mnohem širší a zahrnuje jakékoli pokusy kvalifikovat důvod ukončení smlouvy jinak. Pohledávky z těchto smluv by přitom v případném insolvenčním řízení měly charakter pohledávek za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 1 písm. e).

K odst. 7

Mimořádné moratorium představuje opatření zajišťující výhody převážně dlužníkovi na úkor jeho věřitelů. Pro vyvážení dopadů daného opatření během mimořádného moratoria nezačínající či dále neběží věřitelům lhůty k uplatnění práv vůči dlužníkovi.

K odst. 8

Mimořádné moratorium má charakter mimořádného dočasného opatření, které po relativně krátkou dobu může dlužníka chránit i bez konsensu jeho věřitelů. Pro prodloužení účinků moratoria je však již nezbytný nadpoloviční souhlas věřitelů dlužníka tak, aby došlo ke zmírnění negativních dopadů na věřitele a účinky moratoria zůstaly zachovány pouze s jejich souhlasem.

Věřitel může svůj souhlas pro větší operativnost udělit relativně neformálně i prostřednictvím své datové schránky či elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Jinak musí být pro vyšší transparentnost podpisy na souhlasu věřitele úředně ověřeny.

K odst. 9

Možnosti zrušení mimořádného moratoria odpovídají postupu zrušení moratoria upraveného v § 124 s tím, že návrh většiny věřitelů na zrušení má smysl vzhledem k celkové koncepci opatření až po překlenutí nejkrizovější úvodní fáze, kdy ještě není souhlas věřitelů s trváním mimořádného moratoria nezbytný.

K odst. 10

Odstavec 10 upravuje další možnosti ukončení mimořádného moratoria či jeho přeměnu na moratorium dle § 115 a násl. Mimořádné moratorium může skončit i uplynutím doby anebo na žádost dlužníka, která bude často souviset s tím, že se dlužníkovi podařilo překonat krizové období. V takovém případě není důvod, aby takový subjekt byl dále dohledatelný v seznamu dlužníků dostupném na insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud proto v těchto případech dlužníka automaticky i bez žádosti ze seznamu vyškrtne a údaje o něm znepřístupní. Toto pravidlo souvisí s mimořádností a zpravidla i dočasností navrženého opatření.

K odst. 11

Pravidlo o odpovědnosti, resp. ručení převzaté z ustanovení § 127 je dále rozšířené ve vztahu ke správnosti údajů uváděných v návrhu na mimořádné moratorium a v návrhu na jeho prodloužení. Uvedené pravidlo vyvažuje možnost operativního prodloužení bez možnosti okamžité hlubší kontroly a míří na případně nepoctivé dlužníky, kteří by záměrně v seznamu svých věřitelů neuvedli některý své významné závazky pro účely splnění nezbytného kvora.

K odst. 12

Odstavec 12 zavádí propojenost mimořádného moratoria s pravidly stanovenými v insolvenčním zákonem pro moratorium dle § 115 a násl. Pokud není stanoveno jinak, na mimořádné moratorium se uplatní pravidla o moratoriu podle § 115 a násl. (např. pravidla o pohledávkách za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 1 písm. e) či jiná pravidla o přednosti pohledávek).

K odst. 13

Odstavec 13 zavádí možnost zahájení mimořádného moratoria na předem stanoveném formuláři pro zajištění vyšší operativnosti na straně soudů a snížení administrativní náročnosti na straně dlužníků.“

14.  Přechodná ustanovení

§33

Přechodné ustanovení

Zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, však zůstávají zachovány.

Prakticky všichni (mne nevyjímaje) varovali, že formulace přechodného ustanovení k oddlužovací novele, jehož důsledkem bylo oddělení starého a nového zákona (rozuměj insolvenčního) a jimi upravených starých a nových insolvenčních řízeních, povede v budoucnu ke zmatkům; chtělo se tehdy zvolat, do roka a do dne!

Ano, máme zde téměř rok účinnosti oddlužovací novely a všichni (zákonodárci) zřejmě již pozapomněli, že zde zmíněná insolvenční dvojkolejnost. Zmatek přichází

Jazykovým výkladem citovaného přechodného ustanovení lze dospět k jedinému (o to však absurdnějšímu) závěru, totiž že obě koleje, po nichž se insolvenční vlak před rokem vydal, se sbíhají a opět jedno jsou. Zdá se však, že většina jiných myslitelných metod výkladu práva dospívá k (o něco méně absurdnímu) závěru opačnému, totiž že insolvenční řízení se nadále budou řídit insolvenčním zákonem o dvou zněních (pod bodem č. 5 jsme odhalili, že správně bychom se měli řídit snad dokonce i třemi zněními a chybně činíme, pokud tak nečiníme). Ke stejnému závěru o trvající insolvenční dualitě dospěli prozatím všichni, s nimiž jsem na toto téma hovořil.