Jaká témata rezonovala konferencí? Role správců, situace provozoven, nulové oddlužení. A také odměny

A která z nich měla největší odezvu? Insolvenční správci nepovažují za vhodné, aby jejich pravomoci dostali i příslušníci jiných profesí, např. exekutoři. Dále správci volají po vlastní profesní komoře. Podobné, jako již mají notáři či advokáti. Ohledně svých provozoven jednotný názor nemají – více než třetina chce, aby ji každý správce měl pouze ve svém kraji. Na nulovém oddlužení se insolvenční správci také neshodli. První polovina z nich jej vnímá jako přínos, druhá jako hrozbu. V neposlední řadě také vyplynulo, že odměny správců je potřeba navýšit a motivační složka není vhodné řešení. 60 % účastníků Konference insolvence 2018 tvořili insolvenční správci, 20 % advokáti či právníci a zbývajících 20 % pracovníci státního sektoru, inkasních společností, asistenti správců a soudci.

Insolvenční správce

Kdo by měl být insolvenčním správcem?

Podle 81 % respondentů by to měly být pouze osoby dle současného znění zákona. 13,5 % si myslí, že pouze advokáti. Zbývající dotázaní míní, že advokáti a daňoví poradci.

Měli by být exekutoři insolvenčními správci?

97,3 % odpovědělo, že ne. Jaké byly jejich hlavní argumenty? Zejména principiálně jiné postavení exekutorů, střet zájmů ve vztahu k oprávněnému a ostatním věřitelům dlužníka, odlišné znalosti a odlišné procesy řešení dluhů. Dotázaní mají za to, že exekutoři mají svou agendu a přesah do role správců by způsobil úbytek práce stávajícím správcům, kteří se na tuto činnost specializují. Ti by pak hledali jinou doplňkovou činnost a mohlo by dojít k poklesu kvality i odbornosti jejich práce. Naproti tomu by uvítali spolupráci správců s exekutory. Například v pokročilé fázi procesu prodeje nemovitostí, kdy dlužník podává insolvenční návrh před konáním dražby. Někteří z nich dokonce uvedli, že pokud by bylo nutné udělat nějaké změny, tak sjednotit profese soudců, exekutorů, insolvenčních správců i státních zástupců.

Jak by měli být správci profesně organizováni?

77,1 % účastníků je pro samostatnou profesní komoru insolvenčních správců, a to se stejnými pravidly, jako mají např. advokáti či notáři. Tedy zřízenou zákonem. Pro zachování stávajícího stavu je 17,2 %. Zbylých necelých šest procent by uvítalo přesun správců pod ČAK.

Provozovny

Měli by mít insolvenční správci provozovny?

35,1 % insolvenčních správců si myslí, že by měl každý z nich působit pouze ve svém kraji bez provozoven. Naproti tomu 29,7 % je přesvědčeno, že provozovny by mít měli, ale také pouze ve svém kraji. 24,3 % je toho názoru, že s jedním sídlem by měli mít možnost působit po celé ČR, takže by nebylo potřeba dalších provozoven. Pouhých 5,4 % si myslím, že by správci měli mít provozovny a to ve svém okrese a stejné procento si myslí, že by je mít neměli a působili by pouze ve svém okrese se sídlem.

Nulové oddlužení

Jak byste řešili situaci předlužených lidí?

32,4 % je pro zachování stávající situace, ale stejný počet je pro nulovou variantu oddlužení, ale pouze jedenkrát. 17, 6 % by seškrtalo stávající dluhy a příslušenství uznalo jen do výše zákonných úroků. 11,8 % by seškrtalo stávající dluhy a příslušenství by prominuli. Pro nulovou variantu oddlužení bylo opakovaně pouhých 5,9 %.

Je nulové oddlužení krok správným směrem? 

48,6 % si myslí, že ano! Dlužníkům je podle nich třeba dát možnost jakéhosi restartu. A to i těm, kteří nedosáhnou na stávající minimum 30 %. Zároveň by to bylo “výchovné” pro věřitele a donutilo je to k větší zodpovědnosti. Celkově by se tím také zvýšila životní úroveň obyvatel. Rovněž by došlo ke zvýšení DPH a tím ke snížení výdajů veřejných rozpočtů. V neposlední řadě by došlo k omezení černé ekonomiky. Zmínili ale i řadu úskalí. Dlužník by mohl nabýt pocitu, že nemusí dluh vracet a že nemusí nést za své chování zodpovědnost. Proto je potřeba přesně stanovit podmínky a nepřiznávat osvobození každému dlužníkovi, který uspokojil své věřitele z 0 % jejich pohledávek. Také by bylo potřeba podrobně prozkoumat u každého dlužníka jeho motivaci a míru “pokání”.

51,4 % uvedlo jasné ne! Proč? Protože považují oddlužení za nemotivační a poškozující morálku dlužníků, která podle nich už tak není nějak valná. Nenutí dlužníka k zodpovědnosti a takovéto oddlužení se jim jeví nezodpovědné vůči systému a nespravedlivé vůči řádně platícím. Podle nich by měl každý dlužník zodpovídat za své dluhy s výjimkou nahodilých událostí, např. úmrtí manžela, partnera či dlouhodobé nemoci. Zároveň vidí hrozbu v poškození věřitelů a zmínili i zahlcení současného systému. Povede prý k tomu, že správce bude mít nové povinnosti, nebude stíhat dělat dobře svou práci a soudy nebudou mít čas na individuální hodnocení dlužníků. Dlužníci se tak budou snažit platit co nejméně a smlouvy o důchodu, které dnes mají, nebudou uzavírat. Zároveň nebudou motivováni řádně pracovat a vzroste míra práce načerno. “Dlužník by měl mít možnost být v oddlužení 7 let a uhradit minimálně 10 %. Nulové oddlužení je zjevně nevýchovné ve vztahu k dlužníkům a v ČR jej nelze aplikovat kvůli šedé ekonomice. Uvažovali bychom spíše o individuálním posouzení osvobození od hrazení při nesplnění podmínky 30 % po 5 letech. A ne dlužníkům již na začátku oddlužení povolit nic nevracet,” uvedli.

Odměna správce

Jak je to s výší DPH z odměny?

48,5 % dotázaných bylo pro DPH v základní sazbě 21 %. 30,3 % je toho názoru, že by odměna měla být od daně zcela osvobozena. 15,2 % je pro sníženou sazbu DPH ve výši 15 %. A celých 10 % pro sníženou sazbu DPH ve výši 10 %.

Považujete za nutné navýšit měsíční odměnu správce za jednotlivý případ?

Za posledních deset let zůstala odměna za oddlužení plněním splátkového kalendáře stejná, přičemž kumulovaná inflace za tu dobu dosáhla 18 % a mzdové i jiné náklady rostou.

81 % dotázaných tedy odpovědělo kladně. Odměna nejen že v současnosti nepokrývá náklady správce, ale jako další důvod dotázaní uvedli, že povinnosti správcům přibývají, stejně jako požadavky na jejich vzdělávání. Celkově rostou i náklady, například požadavky na kvalifikované pracovníky, návštěvy u dlužníků a v neposlední řadě také výrazně bobtná administrativa. To vede k celkovému poklesu motivace a nižšímu zájmu se insolvenční problematice věnovat. Dále vyplynulo, že je nejvyšší čas na valorizaci 20-30 %.

Mají mít správci motivační složku?

29,4 % dotázaných odpovědělo kladně a uvedlo její 20% výši z celkové odměny. 14,7 % je pro 50% navýšení z celkové odměny a 2,9 % je pro motivační složku ve výši 70 %.

52,9 % dotázaných odpovědělo záporně. Celkový koncept odměňování by měl podle nich být přenastaven, aby odpovídal současné situaci (náročnost, převažující oddlužení formou splátkového kalendáře atd.). Dále by měl podle nich být princip odměňování nestranný vůči dlužníkovi i věřitelům. Motivační složka by totiž sváděla k prosazování zájmů věřitelů na úkor dlužníka. Jejich dalším argumentem bylo, že si správce dlužníka nevybírá, nemá šanci situaci ovlivnit, a tedy nemá jak si zajistit vyšší příjem. Dále je limitován srážkou jen v zákonné výši. „Vždy má být snaha o maximální možné uspokojení věřitelů, ne cílení jen na odměnu,“ uvedli dotazovaní. Pracnost jednotlivých případů oddlužení je stejná, ať už dlužník platí tisíc nebo sto tisíc korun měsíčně. Aktivita správce tedy není v přímé úměře s příjmy a majetkem dlužníka. Souhrnně lze také říci, že existují bohaté regiony – například Praha – a řekněme vysloveně chudé regiony. Pak by neměli všichni správci stejné postavení.

Odměna za návrhy na insolvenci: V současné době je nedostatek subjektů, které jsou ochotny sepsat insolvenční návrh. Myslíte si, že by se odměna za sepsání návrhu na insolvenci měla zvýšit?

Téměř 92 % si myslí, že ano. A to zejména z důvodu, že nepokrývá náročnou administrativu. Dále považují stávající odměnu za málo motivující.

8,1 % si myslí, že to není potřeba v případě, pokud budou omezeny nároky na případné škody subjektů sepisující návrhy. Dále dotazovaní vidí řešení v dotaci sepisu ze strany státu, který by se podle nich měl také snažit ekonomice pomoci.

Průzkum se uskutečnil pomocí dotazníků. Z nich bylo vylosováno pět výherců časopisu Právní rádce.