Pelikánovu “oddlužovací revoluci” čekají změny. Nacher a Malá chtějí zrušit sedmiletou variantu, kdy by dlužník nezaplatil věřiteli ani korunu

Ministerstvo spravedlnosti pod vedením nového šéfa resortu Jana Kněžínka podporuje změny navržené poslanci Patrikem Nacherem a Taťáňou Malou (ANO). Jejich verze novely na rozdíl od původní předlohy bývalého ministra Roberta Pelikána nepočítá se sedmiletou variantou oddlužení, při níž by dlužník nemusel věřitelům zaplatit ani korunu.

“Ztotožňujeme se s tím, že sedmiletá varianta může být v řadě případů zbytečně nákladná, protože by po celou dobu bylo třeba hradit odměnu a náklady správce i insolvenčního soudu,” vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Návrh Nachera a Malé počítá jen se dvěma variantami oddlužení − tříletou a pětiletou. To však neznamená, že by definitivně padla možnost zbavit se dluhů také v případě, že z nich dlužník nezvládne vrátit věřitelům nic. I podle Nachera a Malé to za určitých okolností má být možné. Na rozdíl od současného pětiletého oddlužení ale nebude dlužník při vstupu do osobního bankrotu testován, zda dokáže splatit alespoň 30 procent svých závazků. Rozhodovat o tom, jestli splnil podmínky, bude soudce až na konci procesu.

Pokud uzná, že dlužník udělal vše, co bylo v jeho silách, zbaví ho dluhů i v případě, že na hranici 30 procent nedosáhl.

VÍCE TRESTŮ ZA PŘEDRAŽENÉ SLUŽBY

Ministerstvo plánuje také nový postih za nabízení předražených služeb spojených s oddlužením. Už teď platí, že si právníci nesmí za sepsání a podání návrhu na oddlužení účtovat víc než 4000 korun bez DPH, v případě, že o oddlužení žádají manželé, pak 6000 korun. Jenže jak ukazují zkušenosti resortu i neziskových organizací, oddlužovací “šmejdi”, kteří od dlužníků například pod rouškou poradenství požadují větší odměny, řádí dál. A stát proti nim nedokáže efektivně zasáhnout.

“Problém je, že aby byl možný postih, musí jít o dokonanou činnost, a ne jen o nabízení předražených služeb. Důkazní nouze je ohromná, reálný postih ‘šmejdů’ je obtížný,” popisuje vedoucí programu dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

Ministerstvo teď chce na problém reagovat tím, že by přestupkem proti zákonu nebylo jen poskytování služeb spojených s oddlužením za přemrštěné ceny, ale i jejich nabízení.

Za oba typy přestupku by pak hrozila pokuta až půl milionu korun.

VYŠŠÍ ODMĚNY PRO PRÁVNÍKY

Možných úprav insolvenční novely je ale ve hře víc. Poslanec ústavně-právního výboru sněmovny Dominik Feri (TOP 09) například navrhuje, aby odměny, které si smějí právní profesionálové účtovat za sepsání návrhu na oddlužení, vzrostly o polovinu, tedy na 6000 korun v případě jednotlivého dlužníka a 9000 korun u manželů.

To by podle něj mělo snížit chuť jednotlivců i firem obcházet zákon. Navíc by to mělo také garantovat dostatek odborných kapacit pro sepisování návrhů ve chvíli, kdy dojde k otevření osobního bankrotu většího počtu dlužníků. “Předložená novela sice bariéry pro vstup do oddlužení papírově sníží, ale může se stát, že tu nebude dostatek lidí, kteří by byli schopní ty návrhy sepisovat,” varuje Feri.

Právě snazší přístup k osobním bankrotům je společný oběma verzím novely. Administrace insolvencí City Tower, která sdružuje skupinu insolvenčních správců, tak například odhaduje, že z dnešních zhruba 20 tisíc povolených návrhů na oddlužení by mohl jejich počet vzrůst na dvou- až trojnásobek. Česká asociace věřitelů očekává ještě větší “skok” v počtu žadatelů o osobní bankrot. “Pokud by byla schválena novela insolvenčního zákona z dílny ministerstva spravedlnosti ve svém původním znění, pak by se pravděpodobně jednalo o statisíce osob,” vypočítává prezident asociace Pavel Staněk.

O plánu na růst odměn budou poslanci oficiálně jednat až koncem srpna. Podle Feriho se ale z dosavadních neformálních konzultací zdá, že by jeho návrh mohl ve sněmovně získat podporu. “I zástupci velkých významných poslaneckých klubů říkali, že jim to přijde sympatické. Uvědomují si praktický stav,” říká Feri.

Po zvýšení odměn volají i odborníci z branže. “V současnosti jsou subjekty, které mohou sepisovat návrhy, přehlceny a odměna za vypracování návrhu ze strany advokáta je za hranicí rentability,” míní Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která nabízí služby a semináře pro insolvenční správce.

Návrh v mnoha případech nejde sepsat od stolu. Někteří dlužníci totiž ani nevědí, komu vlastně dluží. “Osoba, která pro dlužníka návrh zpracovává, musí mnohdy fungovat jako poradce dlužníka a vykonávat až detektivní práci, při které společně s dlužníkem zjišťují kompletní seznam jeho věřitelů a výši jednotlivých závazků,” upozorňuje Staněk.

NEZISKOVKY: PRO RŮST ODMĚN NENÍ DŮVOD 

Za absurdní naopak debatu o zvýšení odměn považují zástupci neziskových organizací. A to proto, že předložená novela má právníkům sepisujícím návrhy ulevit.

“Zjednodušuje proces sepsání insolvenčního návrhu, takže práce, která dnes běžně trvá 5 až 10 hodin, bude trvat řádově jednu nebo dvě hodiny,” uvádí Hůle z Člověka v tísni. Za těchto podmínek už podle něj bude současná odměna dostatečná.

Snížení administrativní náročnosti považuje za adekvátní cestu ke zvýšení ochoty právníků sepisovat pro dlužníky návrhy i ministerstvo spravedlnosti. V budoucnu by tak mohlo ubýt příloh, které nyní musí právníci povinně k návrhům na oddlužení přikládat.

Místo toho, aby dlužník například předkládal seznam svých závazků, by mohli věřitelé přihlašovat své pohledávky sami podobně, jako se to už dnes děje v případě insolvencí firem.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: Alžběta Vejvodová