Předsedové soudů varují před náporem dlužníků, žádají od ministerstva podporu

Počet osobních bankrotů je v posledních dvanácti měsících poměrně stabilní a pohybuje se nejčastěji mezi 1000 a 1200 bankroty za měsíc. Případů ale od 1. června možná přibude až několikanásobně. Nebude už totiž platit dřívější vstupní podmínka, podle níž musel být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.

Větší nároky na činnost soudců přinesou také úpravy ustanovení týkajících se např. postoupených a podřízených pohledávek, doručování nebo nejasnosti v použití pravidel pro vypořádání manželů či ustanovení ohledně nepoměru mezi výší poskytnutého plnění a výší dluhu.

Kolegium předsedů krajských soudů v zápisu z dubnové schůze upozorňuje, že „lze u krajských soudů očekávat poměrně významný (byť zatím obtížně kvantifikovatelný) nárůst nápadu“. Tento nárůst nápadu nebude možné podle předsedů krajských soudů zvládnout bez přijetí odpovídajících organizačních, ale i personálních opatření. „Kolegium předsedů krajských soudů proto apeluje na ministerstvo spravedlnosti, aby v návaznosti na vývoj nápadu a s ohledem na ust. § 123 odst. 1 písm. a/, b/ zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vytvořilo předpoklady k tomu, aby mohla být tato nezbytná personální opatření krajskými soudy včas realizována,“ uvedl za předsedy šéf českobudějovického krajského soudu Milan Tripes.

Místopředseda KS v Praze Grygar: Oddlužovací novela přináší řadu dobrých nápadů, realizace je ale někdy obtížná

Konzervativní odhady insolvenčních správců mluví o nárůstu případů oddlužení o 30 procent, velmi odvážné tipy pak uvádějí až 100 tisíc řízení za rok, což by znamenalo pětinásobný nárůst. Právě určitá „úzká“ místa systému, ať už na straně soudů, nebo insolvenčních správců, ale zřejmě takový nápad nepropustí.

Insolvenční správci upozorňují v souvislosti s novou právní úpravou na další komplikaci. Tou je povinnost zaměstnávat takzvané odborně zdatné zaměstnance na část agendy, kterou dosud mohla vykonávat běžná administrativní síla. „Nejenže je popis nutné praxe odborně zdatných zaměstnanců značně problematický, a tak není tak jasné, jakou praxi bude Ministerstvo spravedlnosti ČR uznávat a jakou nikoli, ale správci měli na získání zaměstnanců s minimálně šestiměsíční odbornou praxí v insolvencích pouze čtyři měsíce dané legisvakanční lhůtou,“ vysvětluje ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

Podle něj tak správcům, kteří si dosud vystačili s výpomocí členů rodiny nebo běžných zaměstnanců, nezbývá nic jiného, než se pokusit „přetáhnout“ pracovníky od jiného správce. „Přesuny odborných pracovníků od jednoho správce k druhému nicméně nedostatek těchto lidí v oboru nevyřeší. Povedou pouze k nárůstu nákladů správců, kteří budou muset nabízet čím dál vyšší mzdy, aby zaměstnance s potřebnou praxí přilákali,“ varuje Valášek.

Nárůst počtu řízení se podle něj dá řešit prostřednictvím videokonferencí. Například právě společnost Insolvence 2008 vybavila sdílené provozovny insolvenčních správců audiovizuální a IT technikou, která je správcům nebo jejich zaměstnancům k dispozici pro vyřizovaní schůzek na dálku. „Vycházíme tak vstříc moderním trendům a správcům zároveň umožňujeme efektivně řídit náklady. To se velice hodí v situaci, kdy už více než 10 let nebyla upravena odměna insolvenčních správců za jejich práci, ačkoli mají stále více povinností a jsou státem nuceni vynakládat více a více peněz na zabezpečení jejich činnosti z vlastní kapsy. O prudkém růstu mezd v ostatních oborech včetně veřejné správy, ke kterým mezitím došlo, ani nemluvě,“ dodává Tomáš Valášek.

Čtěte také: Místopředseda soudu Zadražil: Oddlužovací novela může zpomalit vyřizování insolvenčních věcí

Zástupci resortu spravedlnosti na dotazy České justice k zajištění případných posil na soudech nereagovali. Exministr spravedlnosti Robert Pelikán už ale dříve uvedl, že soudy pomoc potřebovat nebudou, protože insolvenčním úsekům nedávno ulevila tzv. akreditační novela insolvenčního zákona.

Počet osobních bankrotů a návrhů za měsíc:

Zdroj: CRIF, Česká justice