Podřízené pohledávky, aneb předbíhání ve frontě I.

Článek navazuje a o nové praktické zkušenosti rozšiřuje článek Novela insolvenčního zákona – verze 2019 – 6. Oddlužení: Pořadí uspokojení pohledávek, publikovaný 2.4.2019 na insolvenční zóně a vychází z příspěvku předneseného 6.12.2019 v Pracově na Semináři pro insolvenční správce a advokáty, pořádaného Krajským soudem v Českých Budějovicích, Spolkem insolvenčních správců a Českou advokátní komorou – regionálním střediskem Jižní Čechy.

I. (Před/za)bíhání ve frontě

Zprávy z tisku:

• Rychnov nad Kněžnou: Holky se popraly ve frontě do tanečních
• Olomouc: Dva muži se poprali ve večerce U Rybáře. Důvodem bitky bylo předbíhání ve frontě
• Karlovy Vary: Bitka kvůli předbíhání ve frontě na jídlo
• Klínovec: Předbíhání ve frontě na lanovku na Klínovci skončilo bitkou
• Ústí nad Labem: Předbíhal ve frontě a nakonec ho čeká přes deset let vězení
• Praha: Kremlík předběhl kilometrovou frontu Gottových fanoušků. „Nepřijatelné,“ zuří Babiš
• Ministr Kremlík předbíhal ve frontě. „Před Gottem jsme si všichni rovni,“ sklidil reakci

Předbíhání ve frontě je fenomén starý, jako lidstvo samo. Předbíhání ve frontě se vyskytuje zpravidla tehdy, je-li ve frontě více než 1 osoba. Předbíhání lze dělit na předbíhání:

1. dovolené a zakázané
2. sankcionované a nesankcionované
3. výhodné a nevýhodné
4. nutné a zbytečné
5. morálně ospravedlnitelné a nemorální
6. atp.

Institut „podřízených pohledávek“ věřitelům takových pohledávek neumožňuje předbíhat ve frontě, naopak ostatním věřitelům umožňuje takové věřitele poslat na konec fronty.

Věřitelé stojící frontu na dlužníkův majetek, a na možnost ukrojit z něj (z toho majetku) něco pro uspokojení své pohledávky, si již dávno zvykli, že režim insolvenční fronty je jiný, než režim té exekuční a i než byl režim té konkursní (ZKV) a i si zvykli, že jiný režim má fronta v konkursu, jiný v reorganizaci a jiný v oddlužení a rovněž si zvykli, že v rámci jednotlivých způsobů řešení dlužníkova úpadku může být několik front, přičemž pro každou z nich platí odlišný režim a nyní si s novelou insolvenčního zákona začínají zvykat, že i fronta v oddlužení bude vypadat jinak, bude více privilegovaných a privilegovanějších, pročež přirozeným pudem hnáni, budou se věřitelé tvářiti lepšími (resp. jimi přihlašované pohledávky), nežli jsou.

Životní zkušenost nás učí, že je-li někde fronta, jsou spory, a umožníme-li někomu v té frontě předbíhat, vznikají boje (viz zprávy z tiku v úvodu). Těmto bojům se dá alespoň trochu předejít či lépe se na ně připravit, budeme-li vědět, jaká práva spojená s pohledávkou bude ten který věřitel mít, jaké spory mohou vzniknout a jak mají být řešeny. Jako s každou větší změnou představuje příprava na ni velké hádání, teprve praxe ukáže; a praxe prvního půlroku účinnosti novely ukazuje, že praxe minimálně střednědobá.

Přednostní pohledávky v oddlužení PSK se uspokojují v pořadí:

1. odměna a hotové výdaje insolvenčního správce [§ 168 odst. 2 písm. a) InsZ]
2. pohledávky věřitelů na výživném ze zákona [§ 169 odst. 1 písm. e) InsZ], jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku („běžné výživné“)
3. odměna sepisovatelenávrhu na povolení oddlužení ( § 390a odstr. 5 InsZ )
4. záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce
5. ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona [§ 169 odst. 1 písm. e) InsZ], tedy „dlužné výživné“
6. náklady spojené s udržováním a správou majetku, který není předmětem zajištění[§ 168 odst. 2 písm. b) InsZ]
7. ostatní přednostní pohledávky (§ 168 a § 169 InsZ)

Přezkoumávané pohledávky se v oddlužení PSK poté uspokojují v pořadí:

8. nepodřízené(zvlášť zajištěné a zvlášť nezajištěné)
9. podřízené (§ 172 odst. 2 InsZ; zvlášť zajištěné a zvlášť nezajištěné)

II. Podřízené pohledávky – obecně

Zákonodárce nás taktním způsobem postupně seznamuje s vybranými instituty, které byly již dříve insolvenčnímu právu známé, ale ruku na srdce, kdo z nás před pár lety tušil o podřízených pohledávkách něco více, než se v souvislosti s nimi všude zaškrtává „Ne“?

Podřízeností se myslí vlastnost pohledávky definující pořadí jejího uspokojení. Rozeznáváme:

a) hmotněprávní podřízenost

Podřízenost má svůj původ v dohodě mezi věřiteli o tom, že na některou z pohledávek bude plněno až po splnění určité podmínky; zpravidla po splnění jiné pohledávky.

b) procesněprávní podřízenost

Podřízenost má svůj původ v právním předpise, který nezávisle na vůli či jednání zainteresovaných osob stanoví, že na některou z pohledávek bude v řízení (typicky insolvenčním nebo exekučním) plněno až po splnění určité podmínky; zpravidla po splnění jiné pohledávky či skupiny pohledávek definovaných dle druhu. Takovým případem je podřízenost v oddlužení dle § 172 odst. 2 věty druhé InsZ.

III. Podřízené pohledávky – v oddlužení

1) Obecně k podřízeným pohledávkám v oddlužení

Novela si klade za cíl řešit situace, kdy v oddlužení často příslušenství pohledávky se smluvními pokutami výrazně přesahují výši původní jistiny.

A) Časová působnost novely § 172 InsZ ve vztahu k okamžiku vzniku dluhu:

a) Nevyžaduje se, aby pohledávka vznikla až po 1.6.2019(novela se týká i „starých“ dluhů) [zatím se jedná o převažující názor, který však nebyl dosud podroben věcnému instančnímu přezkumu]

b) Pohledávky lze v oddlužení posuzovat jako podřízené dle § 172 odst. 2 věty druhé InsZ jen tehdy, jestliže pohledávka vznikla až po 1.6.2019(novela se týká jen „nových“ dluhů) [anal. Rc 25/2019 ve vztahu k vykonatelné pohledávce na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem po uplynutí propadné přihlašovací lhůty dle § 173 odst. 1 věty třetí InsZ].

B) Jaké pohledávky jsou podřízené a proč

Novela v § 172 odst. 2 InsZ vyjmenovává tyto podřízené pohledávky:

a) úroky z pohledávky přihlášeného věřitele,

b) úroky z prodlení z pohledávky přihlášeného věřitele(zákonný i smluvní, a to i když se jedná o dluh z podnikání, vč. úroku z prodlení dle § 252 daňového řádu),

c) poplatek z prodlení z pohledávky přihlášeného věřitele,

d) smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání,

[Pozn. ke smluvní pokutě: Ve vztahu ke smluvní pokutě způsob provedení Novely naráží na 2 problémy:

• zákonodárce přehlédl, že smluvní pokuta není příslušenství
• gramaticky vykládáno se zdá, že zákonodárce vázal možnost přihlášení smluvní pokuty na to, že věřitel přihlásí alespoň část původní jistiny (a to i kdyby již byla zcela zaplacena a měla-li by být popřena), zatímco u příslušenství tomu tak není.]

a to vše ve výši, ve které v souhrnu převyšují výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku (společně dále jen „kvazipříslušenství“) [=fikce podřízenosti], a dále vyjmenovává i (stejně jako v konkursu a reorganizaci):

e) pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka a 

f) pohledávka z podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu.

Jedná se o výčet taxativní. Podřízenými pohledávkami ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé InsZ tak zejm. nemohou být:

a) penále dle § 2052 o.z.(např. § 18 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění či § 20 zákona o pojistném na sociálním zabezpečení),

b) smluvní pokuta sjednaná pro jiné porušení povinnosti, než je prodlení s plněním přihlášené pohledávky,

c) smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, je-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, nebo

d) náhrada nákladů řízení.

e) Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním nepřihlášené pohledávky. </s>

Z důvodové zprávy: „Výběr pouze určitého druhu příslušenství sleduje logiku privilegování takových typů příslušenství, které nemají sankční povahu nebo které představují náklad vynaložený věřitelem. Takové příslušenství pohledávky se nadále uspokojuje v běžném pořadí nezávisle na výši jistiny.“

Podstatou Novely č. 31/2019 Sb. tedy je, aby nejprve byla uspokojena jistina pohledávky (např. poskytnutý úvěr), náklady spojené s jejím vymáháním (např. náhrada nákladů řízení) a přiměřené sankce za prodlení a úroky (v souhrnu nesmí přesahovat výši jistiny).

Teprve po plném uspokojení všech řečených pohledávek jsou následně uspokojovány podřízené pohledávky, tedy sankce za prodlení a úroky, které přesahují výši jistiny pohledávky.

Správce tedy vždy porovnává:

• výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku a 
• výši přihlášeného kvazipříslušenství (je lhostejné, kolik na kvazipříslušenství bylo plněno před zahájením insolvenčního řízení).

V částce, v níž kvazipříslušenství přesahuje výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku, se jedná o podřízenou pohledávku.

C)„Výše jistiny k okamžiku jejího vzniku“, jako měřítko pro výši podřízených pohledávek.

Je lhostejné, že jistina pohledávky může být již zaplacena či mohla jinak zaniknout.

Typické případy:

a) Jednorázově poskytnuté plnění(reálně poskytnutá zápůjčka, kupní cena, nezaplacená daň za konkrétní období): rozhodná je výše skutečného plnění, bez ohledu na to, že splatnost dluhu může být rozložena v čase, např. dle splátkového kalendáře.

b) Opakovaně poskytované plnění(např. nájemné za jednotlivé měsíce): rozhodná je výše skutečně poskytnutého jednotlivého plnění; podřízenost kvazipříslušenství odvozená od konkrétního měsíčního nájemného se posuzuje vždy k tomuto nájemnému, nikoliv k celkové výši přihlášené pohledávky z nájemného, např. za celý rok.

Modelový případ:

Pokud by se poměřovala celková jistina ku celkovému úroku z prodlení, nebylo by zde žádných podřízených pohledávek.

V důsledku poměřování jednotlivé dílčí jistiny (nájemného za konkrétní měsíc) ku úroku z prodlení přirostlému k této dílčí jistině tvoří podřízené kvazipříslušenství celkem 14 000 Kč.

c) Revolvingový úvěr: jistina zahrnuje i plnění poskytnuté dlužníkovi na splátku předchozího úvěru(třebaže dlužník tuto částku „neviděl a nedržel“).

d) Kontokorent, kreditní karta, atp.: nejvyšší debetní stav účtu(karty)od posledního překročení zůstatku z plusu do mínusu (Krhut; listopad 2019).

e) Dohody, že se příslušenství a smluvní pokuta stává součástí jistiny(tzv. zesplatnění či kapitalizace).

f) Dohoda o privativnínovaci (§ 1902 o.z.).

g) Dohoda o narovnání(§ 1903 a násl. o.z.).

Ve všech případech uvedených pod písm. e) až g) mám za to, že rozhodující má být výše původně poskytnuté jistiny, a to bez ohledu na její následné navýšení v důsledku vyjmenovaných dohod.

2) Podřízené nezajištěné pohledávky

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Jirmásek