Méně bankrotů a exekucí

V rámci meziměsíčního srovnání zbankrotovalo v červenci více obchodních společností, ale méně živnostníků a fyzických osob. Vyplývá to z dat portálu www.informaceofirmach.cz společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Od ledna do července tohoto roku tedy zbankrotovalo 416 obchodních společností, což je méně než za stejné období loňského roku, kdy jich zbankrotovalo 437, ale více, než v roce 2020, kdy od ledna do července vyhlásilo bankrot jen 391 obchodních společností. „Nízký počet bankrotů obchodních společností poukazuje na skutečnost, že firmy jsou zatím schopné se vyrovnat se ztíženými podmínkami podnikání. Odhadovat vývoj ve druhém pololetí je však obtížné,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF s tím, že také u živnostníků a fyzických osob lze pozorovat klesající tendenci počtu bankrotů. „Zatímco v roce 2020 zbankrotovalo za leden až červenec 4 587 živnostníků a 10 911 fyzických osob, v roce 2021 to bylo 3 786 a 9 410 a letos už jen 3 201 a 8 348.“ 

Co se návrhů na bankrot týče, u živnostníků jich za sedm měsíců letošního roku bylo 3 314 a u fyzických osob 8 457. To je méně než za stejné období vloni i předloni. U obchodních společností můžeme ale pozorovat opačný trend. Letošní počet návrhů na bankrot (607) je vyšší než vloni (592) a předloni (491). „Rostoucí počet návrhů na bankrot v případě obchodních společností může signalizovat postupný růst počtu bankrotů ve druhé polovině roku,“ dodala Věra Kameníčková. 

Počet bankrotů živnostníků meziměsíčně klesl

V rámci meziměsíčního srovnání pak v červenci zbankrotovalo o 2 firmy více než v červnu. Naopak návrhů na bankrot firem bylo o 31 méně. V případě živnostníků byly oba údaje meziměsíčně nižší (o 147 méně bankrotů a o 118 méně návrhů). Stejně tak i u obyvatel (o 347 méně osobních bankrotů a o 302 méně návrhů). 

Největší zbankrotovanou společností byla v červenci Jatky Sojka s.r.o. Největším subjektem, který podal návrh na bankrot pak Sberbank. „Co se týče společnosti Jatky Sojka s.r.o., jednalo se o střední podnik s obratem mezi 60–99 miliony korun, který zahájil insolvenční řízení už v červnu 2022. Firma byla v problémech již delší dobu, přičemž dlouhodobě vykazovala záporný vlastní kapitál. Kromě Sberbanky, u které se tento krok dal dlouhodobě čekat, podala v červenci návrh na bankrot i firma AgroKBtrade s.r.o. zaměřená na výrobu mlýnských a škrobárenských výrobků, opět s obratem mezi 60–99 miliony korun. Návrh byl schválen z kraje srpna. Ze stejné obratové kategorie bych vypíchla i firmu Donashop s.r.o., zaměřenou na maloobchod, která podala návrh insolvence sama na sebe,“ upřesnil Jan Cikler, vedoucí datového oddělení portálu.

Největší míra bankrotů firem na Olomoucku 

Olomoucký kraj zaznamenal za uplynulých 12 měsíců 25,8 zbankrotovaných firem na 10 000 existujících obchodních společností. Druhá v pořadí je Praha, kde tento ukazatel činil 22,7. Naopak nejnižší poměr bankrotů na 10 000 firem vykázal Královehradecký kraj, a to 7,2. 

Nejvyšší míru bankrotů za posledních 12 měsíců vykázalo odvětví dopravy a skladování společně s odvětvím administrativních činností, připadlo v nich 26,1 zbankrotovaných firem na 10 000 existujících. Naopak nejnižší míra bankrotů vykázalo vzdělání, zdravotnictví a sociální péče – pouze 4,2. Poměr pod 10 má i segment IT a nakládání s nemovitostmi. Nejvíce, konkrétně o 12 %, klesly meziročně bankroty v oblasti nakládání s nemovitostmi. Naopak nejvyšší nárůst zaznamenalo zemědělství, lesnictví a rybářství (o 56 %). 

Ústecký kraj vede v bankrotech živnostníků

Největší míru bankrotů fyzických osob podnikatelů za uplynulých 12 měsíců zaznamenal Ústecký kraj – 102 bankrotů na 10 000 živnostníků. Ke stovce se rovněž blížil také Karlovarský kraj s poměrem 94 na 10 000. Naopak relativně nejméně bankrotují živnostníci v Praze (34,4) a ve Zlínském kraji (38,2). 

Největší míra bankrotů živnostníků je stejně jako v případě obchodních společností v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců připadá 57,5 bankrotu na 10 000 živnostníků. Naopak nejméně bankrotů je v zemědělství a lesnictví (3,5) a ve vzdělání, zdravotnictví a sociálních službách (4,5). 

Nejvíce osobních bankrotů bylo rovněž na Ústecku

V kategorii osobních bankrotů se na nelichotivém prvním místě umístil opět Ústecký kraj s 19,8 vyhlášenými osobními bankroty za uplynulých 12 měsíců na 10 000 obyvatel. O něco lépe na tom byl Moravskoslezský kraj s poměrem 19,2. Třetí příčku obsadilo Královéhradecko (18,3), kde jako v jediném kraji počet osobních bankrotů meziročně vzrostl, i když jen velmi mírně (o 1 %). Méně než 10 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel bylo pouze na Vysočině (9,2), která mimo jiné spolu s Jihomoravským krajem zaznamenala největší meziroční pokles počtu osobních bankrotů, konkrétně o 21 %. Celá Česká republika pak dosahuje průměru 13,5 osobních bankrotů na 10 000 obyvatel. Počet osobních bankrotů se meziročně snížil o 9 %. 

Méně lidí s exekucemi

V Česku se snižuje počet lidí s exekucemi, tento trend potvrzují statistiky Exekutorské komory ČR za první pololetí roku 2022. Poklesl také počet nově zahájených exekucí, naopak průměrná vymáhaná částka na jednu exekuci narostla. Data EK ČR za prvních šest měsíců letošního roku potvrzují dlouhodobý trend poklesu počtu dlužníků. Zatímco ke konci roku 2021 bylo v exekuci 698 028 lidí, ke konci června 2022 jich bylo už jen 683 239.

Průměrnému českému dlužníkovi je 46 let a má šest exekucí. Zvýšila se ale průměrná vymáhaná částka na jednu exekuci. Ke konci roku 2021 to bylo necelých 76 tisíc korun, aktuálně je to bezmála 80 tisíc. Podle prezidenta EK ČR Jana Mlynarčíka to může souviset se zastavováním marných bagatelních exekucí. „Těchto exekucí zastavují nyní exekutoři poměrně hodně. Jde o řízení s dlužnými částkami do 1500 korun. Větší dluhy ale zůstávají, což se mohlo propsat i do zvýšení průměrné vymáhané částky na jednu exekuci,“ prohlásil.

Počet nově zahájených exekucí v prvním pololetí roku 2022 oproti stejnému období loňského roku mírně poklesl. Do konce června 2022 se zahájilo 222 082  exekucí, loni to bylo o něco více 226 018. „V důsledku pandemie onemocnění Covid-19 toto číslo nejprve pokleslo, následně rostlo a aktuálně je počet zahajovaných exekucí stabilní. Finanční problémy, které měly nastat v souvislosti s covidovými opatřeními, se nijak zvlášť neprojevují,“ dodal Jan Mlynarčík.

Karlovarsko, Ústecko a Liberecko nejzadluženější

Nejzadluženějšími kraji v České republice zůstávají Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Právě tam také najdeme města s nejvyšším počtem fyzických osob s alespoň jednou exekucí v přepočtu na počet obyvatel. Mezi ně patří například Obrnice (Most), Trmice (Ústí nad Labem) a Šluknov (Děčín). „Leží v krajích, které patří dlouhodobě k těm, kde je exekucí na počet obyvatel nejvíce. Zmíněné oblasti se dlouhodobě potýkají se strukturálními problémy, které souvisí s pomalejším rozvojem a výrazným poklesem průmyslové výroby v 90. letech,“ vysvětluje prezident EK ČR Jan Mlynarčík. Ve zmíněných krajích je patrná nízká míra investic a velká nezaměstnanost. Důsledkem toho je pak vyšší počet exekucí. „Počet exekucí tedy není příčinou těchto problémů. Je to přesně naopak. Ve veřejném prostoru je to, bohužel, často prezentováno neprávně,“ upřesňuje Mlynarčík.

Mezi nejméně zadlužené kraje patří třeba Kraj Vysočina nebo Zlínský kraj. Ty jsou dlouhodobě z hlediska dluhové problematiky příkladné. Roli v tom může hrát třeba nižší míra vnitřní migrace, hospodářské podmínky (nízká nezaměstnanost, nižší míra urbanizace), ale také náboženství.

^{Analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.}

Autor, foto: Karel Žítek