NBZ: Požadavek úředně ověřeného podpisu na (elektronický podaném) hlasovacím lístku

Nemělo by zapadnout, že Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 6. 2020, č. j. 29 NSČR 106/2018-B-36 (KSOL 10 INS 11572/2017) mj. rozhodl, že je-li hlasovací lístek, jehož prostřednictvím věřitel hlasuje o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, opatřen pouze uznávaným elektronickým podpisem osoby oprávněné za věřitele jednat, není tím ve smyslu ust. § 401 odst. 1 InsZ splněna podmínka úředně ověřeného podpisu a k hlasovacímu lístku se (proto) nepřihlíží.

Citovaný závěr Nejvyšší soud vyslovil již v několika svých dřívějších rozhodnutích, která se však vyjadřovala k právní úpravě účinné do 30. 6. 2017, tedy před účinností ust. § 80a InsZ. V komentovaném usnesení k tomu Nejvyšší soud doplnil, že stejné závěry se prosadí i po 1. 7. 2017, neboť ust. § 80a InsZ na přijaté závěry nemá žádný vliv (dovolatel měl mylně za to, že jej měl insolvenční soud dle § 80a InsZ vyzvat k odstranění vady hlasovacího lístku – k úřednímu ověření podpisu).

S ohledem na znění ust. § 50 odst. 2 InsZ se stejné závěry (povinnost úředně ověřeného podpisu) uplatní i u ostatních hlasovacích lístků (nejen o způsobu oddlužení).

Jak se uvádí v odůvodnění komentovaného usnesení, tak i vyšší formy elektronických podpisů s nejvyšší mírou důvěryhodnosti jsou ekvivalentem „pouze“ vlastnoručnímu běžnému fyzickému podpisu. Shodně k této problematice přistupuje též stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem Rc 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Uznávaný (dříve zaručený) elektronický podpis (ani jiný elektronický podpis) tedy nebyl a není ekvivalentem úředně ověřeného podpisu, ani nemá stejné účinky. Proto nepostačuje, je-li hlasovací lístek zaslán

• datovou zprávou a/nebo (jako v komentovaném případě)
• opatřen uznávaným elektronickým podpisem,

není-li současně

a) hlasovací lístek fyzicky podepsán podatelem,

b) pravost podpisu na hlasovacím lístku úředně ověřena (v případě podání hlasovacího lístku zástupcem věřitele se vyžaduje i úřední ověření podpisu zmocnitele na plné moci) a následně

c) autorizovaně konvertován do elektronické podoby (event. i plná moc).

Požadovaným úředním ověřením (legalizací) se ověřuje, že podatel před ověřující osobou hlasovací lístek vlastnoručně podepsal nebo podpis na něm uznal za vlastní. Není tím však potvrzena správnost ani pravdivost hlasovacího lístku. Ověřující osobou může být obecní úřad, notář či velitel lodě, se stejnými účinky může o pravosti podpisu učinit prohlášení advokát.

Hlasovací lístek musí obsahovat originál ověřovací (legalizační) doložky, pokud je podán v listinné podobě, resp. tento hlasovací lístek musí být podán v autorizované konverzi do její elektronické podoby, je-li podáván elektronicky (datovou schránkou či e-mailem).

De lege ferenda je otázkou, zda nemá být (nejen) pro hlasovací lístky zvolen stejný mechanismus, jako u podávání (svými důsledky nepochybně významnějších) insolvenčních návrhů, u nichž se povinnost úředně ověřeného podpisu váže pouze na listinnou podobu, nikoli již na podobu elektronickou (tedy insolvenční návrh postačí podat „pouze“ prostřednictvím datové zprávy nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem).