Nový majetek v konkursu po předložení konečné zprávy

Nebývá neobvyklé, že insolvenční správce zjistí majetek náležející do majetkové podstaty až po předložení konečné zprávy (tzv. “nový majetek”) a nebývá neobvyklý názor, že takový majetek již do majetkové podstaty nepatří; takový názor je však mylný, do majetkové podstaty patří všechny příjmy získané až do skončení insolvenčního řízení.

Nový majetek může spočívat nejčastěji v inkasu postižitelné části mzdy, důchodu nebo jiného příjmu, v nároku na vrácení nadměrného odpočtu DPH z odměny insolvenčního správce, je-li dlužník jejím plátcem, nebo např. v inkasu ze soupisu majetkové podstaty vyjmutých pohledávek.

Odměna za zpeněžení nového majetku insolvenčnímu správci dle usnesení 3 Ko 39/2011^[1] (řešící srážky z pravidelných příjmů) nenáleží, dle usnesení 29 Cdo 1081/2007^[2] náleží, stejně jako dle názoru autorů tohoto příspěvku. Argumentace je prostá. Není žádných zákonných důvodů se domnívat, že do majetkové podstaty patří příjmy dosažené pouze za část insolvenčního řízení (např. za období do vydání rozvrhového usnesení). Máme za to, že konečným okamžikem, který ohraničuje možnost zvětšení majetkové podstaty, je minimálně vydání usnesení o zrušení konkursu (při podaném odvolání proti takového usnesení dokonce do jeho právní moci). Současně není žádných zákonných důvodů se domnívat, že insolvenčnímu správci náleží odměna určená dle vyhlášky o odměně insolvenčního správce “z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele”^[3], aniž by bylo řečeno, do kdy má být tento výtěžek získán. Vše řečené pochopitelně platí pouze tehdy, je-li výtěžek zpeněžení nového majetku použit na uspokojení zjištěných pohledávek nebo pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

1. Spočívá-li zpeněžení v jednoduchém inkasu peněz

V takovém případě je vše nesporné. Z praktických důvodů postačí, pokud insolvenční správce odměnu za toto “nové” zpeněžení vyúčtuje dodatečně (třebaže tak InsZ nepředpokládá), přičemž je třeba jednotlivé postupy vážit. Malé opakované “nové” příjmy majetkové podstaty mohou být nástrojem účastníků, jak insolvenční řízení svévolně prodlužovat.

Platí, že konkurs zásadně slouží ke zpeněžení minulého a současného majetku, nikoliv v čekání na majetek budoucí [tím se liší od oddlužení plněním splátkového kalendáře (od 1.6.2019) se zpeněžením majetkové podstaty]. V takových případech tak insolvenční správce nebude prodlévat s předložením konečné zprávy. Důvod vyčkávat budoucích příjmů (typicky srážek ze mzdy či důchodu; nejedná se naopak o budoucí inkaso minulé pohledávky) zásadně není dán ani tehdy, bude-li v důsledku okamžitého předložení konečné zprávy muset být odměna insolvenčního správce hrazena z prostředků státu.

A) Od předložení do schválení konečné zprávy

Insolvenční správce podá novou konečnou zprávu, upravenou v části textové i číselné (v příjmech, eventuálních výdajích i vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce), a nový návrh rozvrhového usnesení.

B) Od schválení konečné zprávy do vydání rozvrhového usnesení

O nově získanou částku bude navýšena částka určená k vydání věřitelům na základě rozvrhového usnesení (ať již na základě nového rozvrhového návrhu, nebo prosté informace insolvenčního správce o novém příjmu). Insolvenční správce odměnu vyúčtuje ve svém rozvrhovém návrhu či podání.

Soud toto vyúčtování (samostatným bodem výroku) schválí spolu s rozvrhovým usnesením. Praktické je schválení bez předchozí lhůty k podání námitek (např. při pravidelných měsíčních srážkách z příjmů dlužníka hrozí zacyklení). Při jednoduchém inkasu peněz by se mělo jednat o navýšení odměny o nejvýše jednotky tisíc korun.

C) Od vydání rozvrhového usnesení do právní moci usnesení o zrušení konkursu

Judikatura tenduje k přístupu, že by o dodatečných finančních prostředcích měl být další rozvrh – viz např. 2 VSPH 493/2015^[4]. Autoři tohoto článku nicméně zastávají názor, že by první rozvrhové usnesení mělo umožňovat mechanismus (a současně pokyn správci), na jehož základě insolvenční správce dodatečné příjmy rozdělí mezi věřitele v poměru podle prvního rozvrhového usnesení (půjde o obdobu distribučního schématu v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty):

Pokud by takto získaný příjem byl ve zjevném nepoměru k nákladům na jeho rozdělení, vydá jej insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru po zrušení konkursu dlužníkovi a bude o tom informovat soud ve zprávě dle ust. § 313 InsZ. Jiný přístup není možný, neboť rozsah nákladů je již pravomocně uzavřen a dodatečný příjem nepřevyšuje náklady na “své” zpeněžení.

Nebude-li rozvrhové usnesení zmíněný mechanismus obsahovat, je třeba přistoupit k tzv. dodatečnému rozvrhu.

Vyúčtování odměny soud (samostatným bodem výroku) schválí spolu s usnesením o zrušení konkursu, resp. o zproštění správce po zrušení konkursu.

D) Od právní moci usnesení o zrušení konkursu Takový příjem již do majetkové podstaty nepatří.

Insolvenční správce jej vydá dlužníkovi postupem podle ust. § 313 odst. 2 InsZ (u korporací se postupuje podle § 173 odst. 2 a § 209 o. z.).

2. Spočívá-li zpeněžení ve složitějším jednání

Jedná se např. o nemovité věci, soudně vymáhané pohledávky, přednostní pohledávky se uspokojují jen poměrně, atp., vezme insolvenční správce konečnou zprávu zpět. Pokud to již nejde, tak o tom insolvenční správce podá informaci, soud konkurs neruší a insolvenční správce po zpeněžení či odpadnutí jiné překážky podá další konečnou zprávu (týkající se období od předchozí konečné zprávy).

Matematickou výzvu představuje příjem majekové podstaty v podobě nároku dlužníka na vrácení nadměrného odpočtu DPH z odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, je-li dlužník jejím plátcem. Fakticky se může jednat o více kolovou záležitost, kdy schválení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce vč. DPH a jeho odvod finančnímu úřadu následuje vratka DPH do majetkové podstaty = nový příjem…

Máme za to, že není praktické ani důstojné, aby řečených kol zásadně bylo více než jedno. Toto jedno kole se dá celkem jednoduše namodelovat již při předložení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, tedy se dá na haléř přesně vyčíslit výše vratky DPH a nová odměna z ní.

V takovém potencionálním znění může být konečná zpráva předložena a schválena a budoucí vratka může být posléze vydána nezajištěným věřitelům v rozvrhu (i vydávaná částka lze předem spočítat, nebo může být vydána na základě vzájemného poměru uspokojení uvedeného v rozvrhovém usnesení). Záliba v bizarnostech může někoho lákat, aby řečené kolo neustále opakoval; tak to prosím ne.

3. Budoucí Přednostní pohledávky

Stejné, co bylo výše uvedeno o budoucích příjmech, se týká i budoucích pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených. Jsou-li v majetkové podstatě prostředky k jejich uspokojení (třebaže na úkor uspokojení nezajištěných pohledávek v konkursu), budou uspokojovány.

Typicky se jedná o běžné výživné do zrušení konkursu. Pro ten případ lze v konečné zprávě uvádět i výdaje předpokládané. Je třeba kvalifikovaně odhadnout jejich výši a další průběh insolvenčního řízení a požádat soud o přednostní projednání konečné zprávy, vydání rozvrhového usnesení a zrušení konkursu. Nicméně limitem těchto výdajů bude zásadně částka, na kterou bylo pamatováno v konečné zprávě, neboť částka pro vyplacení nezajištěným věřitelům je rovněž kryta závazným a pravomocným rozhodnutím o schválení konečné zprávy. O tom, že tento závěr neplatí bez výjimky, se můžete dozvědět na nadcházejícím semináři níže uvedených autorů o konečné zprávě, který se bude konat v Praze dne 17. března 2020.

^[1]  usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2012, sp. zn. 3 Ko 39/2011 [srážky z úpadcových příjmů inkasované do konkursní podstaty od konečné zprávy do rozvrhu správce konkursní podstaty uvede a doloží v rozvrhovém návrhu, kterým i tyto příjmy navrhne k rozdělení mezi věřitele, tedy bez toho, že by byly projednávány další konečnou zprávou a správce z nich účtoval konkursní odměnu. Úpadcovy příjmy dosahované po vydání rozvrhového usnesení se již ve prospěch konkursní podstaty nepostihují; pokud z nich přesto byly srážky provedeny a správci konkursní podstaty vyplaceny, úpadci je se skončením konkursu vrátí (resp. umožní mu dispozici s účtem, na němž jsou složeny).]

^[2] usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 1081/2007 (“Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty se již správce konkursní podstaty nemůže domáhat další odměny nebo náhrady hotových výdajů za činnost, jež předcházela rozhodnutí o schválení konečné zprávy. I po pravomocném schválení konečné zprávy mohou nastat situace, kdy správce konkursní podstaty bude právem žádat další odměnu nebo náhradu dalších hotových výdajů (např. proto, že posléze do konkursní podstaty přibyl nový majetek, jenž musí být zpeněžen nebo že vznikly neočekávané výdaje, jež nebyly kryty částkou (rezervou) určenou pro tyto účely v usnesení o schválení konečné zprávy. Vždy však musí jít o odměnu a náhradu hotových výdajů za činnosti, kterou správce konkursní podstaty prováděl později než před vydáním rozhodnutí o schválení konečné zprávy.”)

^[3] Dle ust. § 1 odst. 3 citované vyhlášky. Stejné platí pro zajištěné věřitele dle ust. § 1 odst. 2 citované vyhlášky (i taková možnost je teoreticky možná).

^[4] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2015, č. j. 2 VSPH 493/2015-B-59