Specifika elektronické komunikace v insolvenci – elektronický podpis

Elektronický podpis funguje podobně jako podpis klasický

Připojíte jej k dokumentu či ke zprávě, a odesílatel následně ví, že je zpráva od vás. Kromě toho zajišťuje elektronický podpis integritu dokumentu, tedy že od okamžiku jeho podepsání nedošlo v dokumentu k žádné změně. Elektronický podpis si můžete zřídit u certifikační autority a následně jej nainstalovat do počítače, ze kterého chcete dokumenty a zprávy elektronicky podepisovat.

Samotný proces zřízení je možno zvládnout během jednoho dne

O podpis si zažádáte a zajdete na kontaktní místo certifikační autority (pro Českou poštu je to například každá pobočka vybavená CzechPointem), kde vám bude na základě ověření totožnosti a zaplacení pořizovacího poplatku předán certifikát (na USB flash disku, případně vám bude zaslán na e-mail), který si následně nainstalujete do počítače. Následně již můžete ve svém oblíbeném programu, pokud tuto funkci umožňuje, elektronicky podepisovat dokumenty i odesílané zprávy.

Jaké jsou jeho výhodou oproti datové schránce?

Je to především fakt, že je připojen přímo k obsahu zprávy či k přiloženým dokumentům. Zatímco datová schránka poskytuje médium pro realizaci ověřené komunikace, elektronický podpis nabízí „zapečetění“ konkrétního obsahu nebo souboru, a to bez ohledu na způsob, kterým jej pošlete. Na rozdíl od datové zprávy se skrze elektronický podpis rovněž můžete autentizovat, tedy prokázat svou identitu, i v zahraničí. Elektronický podpis lze připojit teoreticky ke všemu, v praxi je však nejvíce využíváno podepisování dokumentů ve formátu PDF, případně obsahu odesílaných e-mailových zpráv.

Má i pár nevýhod!

Pomineme-li složitost jeho pořízení, je zde především jeho omezená časová platnost. Elektronický podpis je nutné jednou za čas obnovit (typická délka platnosti kvalifikovaného certifikátu je jeden rok), což je naštěstí obvykle možno realizovat on-line během několika minut. Na rozdíl od datové schránky není elektronický podpis pro insolvenční správce zřizován automaticky a za jeho vyřízení je účtován poplatek (v řádu stokorun). Další omezení se váže k tomu, že elektronický podpis připojujeme k obsahu, nikoli k samotnému komunikačnímu médiu. Pokud tedy odesíláme elektronicky podepsaný dokument e-mailem, stále nemůžeme mít jistotu, že zpráva skutečně dorazí k adresátovi. V případě, že zpráva skutečně dosáhne cíle, si však adresát může být jistý tím, že je podepsaný obsah zprávy od vás, a že s ním od doby přiložení podpisu nebylo manipulováno. Nutno je rovněž zdůraznit, že zaručený elektronický podpis nenahrazuje úředně ověřený podpis.

Ze zmíněných vlastností je patrné, že se najdou situace, kdy je lepší využít možností datové schránky, stejně jako situace, kdy je elektronický podpis jedinou dostupnou volbou.

Co tedy s tím?

Za nás vidíme problém v tom, že pokud dokument zaslaný datovou schránkou není elektronicky podepsán, je tento po odpojení od datové zprávy jen neúplnou kopií bez podpisu, se kterou se nedá dále pracovat – nemůže být konvertována, archivována ani nijak použita při další komunikaci. Insolvenční správce zároveň tímto odpojením ztrácí nad dokumentem kontrolu, zatímco je-li dokument elektronicky podepsán, dojde při jakékoli změně ve znění dokumentu k narušení tohoto podpisu, o čemž zůstane v dokumentu záznam. Faktem je, že v současnosti povinnost elektronicky podepisovat dokument zasílaný datovou schránkou v zákoně stanovena není. Trochu se obáváme toho, co bude s dokumenty doposud odeslanými a nepodepsanými, jestli jednoho dne začne být elektronický podpis vyžadován při veškeré elektronické komunikaci se státem.

Jaké je naše doporučení?

Používat obojí, datovou schránku i elektronický podpis, a to nejlépe současně, tedy odesílat elektronicky podepsané dokumenty datovou schránkou, kdykoli je to možné. Takovýto postup stojí nějaký čas navíc, dle nás je ovšem bohatě vynahrazen jistotou, že naše elektronická komunikace je natolik ověřená, nakolik to jen lze.

Autor: Jakub Pravda, senior tester/analytik