Zpráva o zpeněžení majetku v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

Jako mnoho jiných frekventovaných témat, i diskusi o předložení zprávy o zpeněžení nezajištěného majetku v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (PSK) překryla témata výhradně koronavirová. To však neznamená, že se ostatní život zcela zastavil, že insolvenční správci nezpeněžují a že o tom zákonem předvídaným způsobem nemusí informovat insolvenční soud. Život se zpomalil, řečené povinnosti však nadále trvají, nebude na nich nic měnit ani Lex Covid.

1. Právní úprava, aneb co je přiměřené, nemusí být obdobné

Podle ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona platí, že poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení PSK, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu (Zpráva), a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu.

K přiměřenému a obdobnému použití jiného právního předpisu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006:

Legislativní termín „přiměřené použití“ právního předpisu je nutno chápat jako interpretační pravidlo, jehož obsahem je takový postup při použití právního předpisu, při kterém se na právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části jiné právní úpravy, jež má být přiměřeně použita.

Na rozdíl od legislativního termínu „obdobně“, které ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu, naznačuje termín „přiměřeně” volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy.

Úvaha o míře přiměřené použitelnosti jiného ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu přitom musí vycházet zejména z cíle sledovaného právní úpravou daných právních vztahů, ze způsobu, jakým jsou tyto právní vztahy upraveny, a ze vzájemného srovnání jednotlivých ustanovení obsažených v obecně závazném právním předpisu, jenž má být přiměřeně použit, a způsobem, jakým právní úprava vymezuje dané právní vztahy.

Teprve na základě takové úvahy lze učinit jednoznačný závěr o přiměřené použitelnosti konkrétních ustanovení obsažených v témže nebo jiném právním předpise a o tom, u kterých z nich je přiměřené použití vyloučeno.

Zlatá slova, jež je třeba míti na paměti při zpytování ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona. Jednotlivá kritéria jmenovaná v citovaném rozsudku by šla pojednat na mnoho stránek, z důvodu stručnosti a účelu tohoto článku tak neučiním (stávající rozsah tohoto článku je odstrašujícím faktorem již sám o sobě), budu je však při formulování následujících pravidel mít vždy na zřeteli.

2. Charakter a obsah Zprávy

Svým charakterem má Zpráva mnohem blíže k návrhu na uspokojení zajištěného věřitele (§ 298 insolvenčního zákona), než ke konečné zprávě (§ 302 insolvenčního zákona).

Zpráva bude obsahovat:

1. a) Pořadové číslo Zprávy, včetně informace, zda je Zpráva definitivní, či z důvodu nezahrnutí veškerého zpeněžovaného majetku lze očekávat předložení další Zprávy (kdy).
2. b) Přehled jednání významných pro správu a zpeněžení zpeněženého majetku.
3. c) Přehled (dosud vzniklých) přednostních pohledávek souvisejících se zpeněženým majetkem, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá.
4. d) Přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou a zpeněžením zpeněžovaného majetku se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé.
5. e) Vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce souvisejících se zpeněženým majetkem.
6. f) Přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo.
7. g) Uvedení věcí, které nebyly zpeněženy, s odůvodněním, proč k tomu (zatím) nedošlo.
8. h) Informaci o existenci zástavy, zda zajištěný věřitel požádal o její zpeněžení a v takovém případě též informaci, kdy lze očekávat zpeněžení zástavy a zda lze očekávat přebytek tohoto zpeněžení (hyperochu) a v jakém časovém horizontu (co zpeněžení brání).
9. i) Výši zjištěných a sporných nezajištěných pohledávek (zvlášť nepodřízených a zvlášť podřízených) a částku, která na ně byla dosud plněna.
10. j) Částku, která má být mezi nezajištěné věřitele rozdělena na základě Zprávy, a údaj o podílu rozdělované částky ku výši uspokojovaných pohledávek.

3. Lhůta pro předložení Zprávy

Vždy platí, že Zpráva má být předložena „co nejrychleji“, jak to konkrétní okolnosti insolvenčního řízení umožní. Okamžik předložení Zprávy ovlivňuje rozsah zpeněžovaného majetku (viz dále).

Překážku pro předložení Zprávy netvoří samo o sobě, jak bývá začasté dovozováno, (a) probíhající řízení o žalobě na neplatnost veřejné dražby, kterou došlo ke zpeněžení (3 VSPH 6/2012^[1]) [stejné se bude týkat zpochybňování platnosti dražby exekutorské] ani (b) podaná žaloba na neplatnost smlouvy dle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona (1 VSPH 230/2012^[2]), (c) tím méně pak skutečnost, že dosud neuplynula lhůta k podání řečených žalob. (d) Stejné platí o případném trestním stíhání (anal. Rc 12/2014^[3]).

Citovaná usnesení byla vydána ve vztahu k předložení návrhu na uspokojení zajištěného věřitele, není však důvodu při předložení Zprávy postupovat jinak.

Podle oněch svrchu zmíněných „konkrétních okolností insolvenčního řízení“ lze rozlišovat několik variant:

A) Rychlé zpeněžení všech věcí: Okamžitě po zpeněžení (zápisu vlastnického práva do veřejných rejstříků).

B) Složité zpeněžování nesourodých věcí: Není v rozporu s insolvenčním zákonem, pokud insolvenční správce podá více Zpráv. Typicky při rychlém zpeněžení nemovitých věcí za 1 000 000 Kč, mělo-li by se čekat již jen na zpeněžení spoluvlastnického podílu na polní cestě na druhém konci ČR, navíc dotčeného dědickým řízením.

Jedná-li se o druhou a další Zprávu, uvede to insolvenční správce výslovně, včetně důvodu. Informace uvedené výše (bod 2.) se pak budou vztahovat k období a zpeněžení od podání poslední Zprávy.

C) Zpeněžované mimořádné příjmy: Mám za to, že stejně má býti postupováno při zpeněžení mimořádného příjmu [§ 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona]^[4].

Pro všechny případy tedy platí, že insolvenční správce s předložením Zprávy zásadně nečeká na konec insolvenčního řízení, kteréžto úvahy v insolvenčním prostoru před rokem též zaznívaly.

Všechny případy mají společné rovněž to (a opačné úvahy budiž tím překonány), že Zpráva má býti předložena pouze v těch insolvenčních řízeních, v nichž dochází ke zpeněžení (srov. z textu ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona „Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, […] předloží insolvenčnímu soudu zprávu […]“, výkladem a contrario tedy platí, že nezpeněží-li insolvenční správce žádný majetek, nepředloží insolvenčnímu soudu žádnou zprávu; což je rozdíl proti konkursu, a právě zde naplno doceníme význam zvoleného termínu „přiměřeně“).

4. Přezkoumání Zprávy

Insolvenční soud Zprávu přezkoumá a následně (a) vede insolvenčního správce k její opravě (výzvou, jiným soudním rokem), (b) vrátí ji insolvenčnímu správci s instrukcí, jak ji přepracovat, nebo (c) zhodnotí Zprávu jako věcně správnou, což navenek vyjeví usnesením, kterým účastníky poučí o možnosti podání námitek proti ní.

Po zveřejnění Zprávy a poučení v insolvenčním rejstříku mohou účastníci, tedy dlužník a všichni věřitelé (§ 14 insolvenčního zákona), podávat námitky proti Zprávě, a to v propadné lhůtě 15 dnů (spíše by se hodilo přiměřenějších 7 dnů dle ust. § 298 odst. 3 insolvenčního zákona).

5. Rozhodnutí o Zprávě

Insolvenční soud o Zprávě rozhodne, nejsou-li podány námitky a neodůvodňují-li to zvláštní okolnosti případu, bez nařízení jednání, a to tak, že (a) Zprávu schválí, součástí schválení Zprávy je bod výroku, kterým soud (i) ukládá insolvenčnímu správci povinnost distribuovat čistý výtěžek zpeněžení mezi nezajištěné věřitele dle zveřejněného distribučního schématu^[5], a to v nejbližším pravidelném termínu po právní moci usnesení o schválení Zprávy spolu s pravidelnou distribucí, (ii) rozhodne o povolení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce a (iii) schválí náklady na správu a zpeněžení zpeněžených věcí, nebo insolvenční soud (b) nařídí doplnění nebo změnu Zprávy (zejm. jsou-li námitky důvodné), či (c) odmítne Zprávu přijmout a insolvenčnímu správci jí vrátí.

Aktivní legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení Zprávy má (a) insolvenční správce, (b) dlužník, jehož námitkám nebylo vyhověno nebo (c) věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

6. Spojení Zprávy s návrhem na uspokojení zajištěného věřitele

Je-li součástí zpeněžení nezajištěného majetku (již) jen přebytek zpeněžení zástavy (hyperocha), může insolvenční správce spojit Zprávu s návrhem na uspokojení zajištěného věřitele (v rámci poučení o námitkách je třeba odlišit dvojí lhůtu). Nejsou-li podány žádné námitky, tak insolvenční soud může Zprávu schválit stejným usnesením, jímž dá souhlas k uspokojení zajištěného věřitele. Jedná o závislé výroky.

Stejný způsob je vhodný i tehdy, probíhá-li další zpeněžování nezajištěného majetku (je však třeba dbát, aby z výtěžku nezajištěného majetku šla uspokojit celá minimální odměna insolvenčního správce; pro ten případ bude vhodné souhlas s vydáním takové částky nevydávat a rozhodnout o ní až po zpeněžení nezajištěného majetku v souvislosti s projednáním Zprávy).

7. Zpeněžení „jinými způsoby než podle § 286“

S ohledem na „novátorské“ odlišování zpeněžení majetkové podstaty dosaženého „způsoby podle § 286 insolvenčního zákona“ [§ 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky o odměně insolvenčního správce] a „jinými způsoby“ [§ 3 odst. 2 písm. c) citované vyhlášky], vyvstává otázka, zda dle ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona postupovat jen při zpeněžení dosaženého prostřednictvím (typicky) kupní smlouvy či veřejné dražby anebo též (pouhého) inkasa peněz z účtu dlužníka, dobrovolného zaplacení dlužníkovy pohledávky, atp.

Mám za to, že i v takových případech je třeba postupovat podle ust. § 409 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona, tedy přiměřeně dle ustanovení o konečné zprávě (avšak přiměřenost bude ještě volnější než výše):

A) Zpráva není předkládána. Insolvenční správce majetek zpravidla zjistí záhy po svém ustanovení, sepíše jej ihned do soupisu majetkové podstaty a insolvenčnímu soudu jej oznámí ve zprávě pro oddlužení.

V takovém případě bude požadavkům přiměřeného použití vyhovovat, pokud (a) insolvenční správce svůj (i) návrh, včetně (ii) vyúčtování své odměny a hotových výdajů a (iii) vyúčtování nákladů se správou a zpeněžením takového majetku zahrne do zprávy pro oddlužení (nebude zvláštní Zprávy) a (b) insolvenční soud (nebudou-li námitky) [i] schválí zprávu pro oddlužení a oddlužení samotné a současně též (ii) zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, (iii) náklady spojené se správou a zpeněžením a (iv) zároveň rozhodne, že čistý výtěžek zpeněžení bude mezi nezajištěné věřitele rozdělen dle distribučního schématu obsaženého ve zprávě pro oddlužení^[6].

B) Zpráva je předkládána. Pokud je majetek zjištěn (získán) až po schválení oddlužení PSK, mělo by se postupovat podle výše uvedeného…

Zřejmě bude budoucím spontánním vývojem nalezena přirozená (přiměřená) rovnováha mezi celým standardním postupem a prostým nicneděláním. V senátu KSPH 67 INS bez zveřejnění vyhláškou a poučení o možnosti námitek vydáváme rovnou usnesení, jímž určíme konkrétní částku, která má být rozdělena mezi věřitele (s právem odvolání pro všechny), a současně povolíme insolvenčnímu správci zálohu na jeho odměnu.

Teprve budoucnost ukáže, zda jde o postup akceptovatelný.

8. Závěrem

Shora řečené nabízím jako svůj pohled na otázky dosud důsledně neřešené, které mohou být (budou) velmi ovlivněny výslednou podobou formuláře a judikaturou vyšších soudů (ke dni 1. 4. 2020 mi není známo žádné relevantní rozhodnutí).

^[1]    usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2012, č. j. 3 VSPH 6/2012-B-59 (KSPH 38 INS 5460/2009)

^[2]    usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 VSPH 230/2012-B-74 (MSPH 60 INS 628/2011)

^[3]    usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 67/2013, publikované ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 12/2014

^[4]    Opačně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sen. zn. 29 NSČR 27/2017, které se však vyjadřoval k úpravě insolvenčního zákona účinné do 31. 5. 2019 (tedy pro „stará“ řízení): „K tomu Nejvyšší soud doplňuje, že podle § 412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona insolvenční správce získané finanční prostředky (ať už získané přímo nebo „přeměnou“ majetku na peníze) rozvrhne mezi věřitele dle splátkového kalendáře stanoveného usnesením o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a to stejně jako kteroukoli pravidelnou, „řádnou“ splátku. Nelze tedy postupovat dle § 301 insolvenčního zákona a žádat o povolení částečného rozvrhu. Také zde nedochází jako u konkursu či při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty k postupu dle § 302 a násl. insolvenčního zákona.“

^[5]     Tento praktický postup je však v rozporu s použitým termínem „obdobně“ v ust. § 409 odst. 2 věty druhé i. f. insolvenčního zákona, tedy by se mělo postupovat v zásadě stejně jako u rozvrhu v konkursu, a tedy by soud měl vydat standardní rozvrhové usnesení. Budoucí judikatura vyšších soudů zodpoví, zda takový požadavek není poněkud přepjatý a v rozporu se zásadami, na nichž insolvenční řízení stojí (zejm. rychlost insolvenčního řízení a uspokojení věřitelů).

^[6]    Tu se případná nutnost vydání regulérního rozvrhového usnesení jeví ještě zbytečnější, až absurdnější (srov. poznámku pod čarou č. 5).

Autor: Mgr. Tomáš Jirmásek