Žádost o insolvenci a darovaná nemovitost
Žádost o insolvenci a darovaná nemovitost
Dobrý den
1)
Rodiče darovali svému synovi v roce 2019 nemovitost (chalupu), ve které mají břemeno užívání do konce života. Nyní zjistili, že syn je vysoce zadlužený (asi 2-3 mil. Kč) a nejspíš bude žádat o insolvenci. Jelikož by v insolvenčním řízení pravděpodobně došlo k nařízenému prodeji nemovitosti, což rodiče nechtějí, mohou na základě tohoto zjištění žádat vypovězení darovací smlouvy a vrácení nemovitosti jako daru pro vysoké zadlužení syna? V případě, že by došlo k vrácení daru (nemovitosti) rodičům, pohlížel by soud rozhodující o insolvenci na tuto skutečnost jako na podvodné jednání dlužníka, který žádá o insolvenci nebo by to bylo dle zákona v pořádku a insolvenci by mu soud i přesto povolil?
2)
Dlužník vlastní ve SJM byt, který obývá s manželkou a dvěma dcerami. Předmětným bytem ručí na podnikatelském úvěru. V případě, že by mu soud povolil insolvenci, musel by se byt, kterým ručí na úvěru, prodat nebo by zůstal ve vlastnictví rodiny?
3)
Veškeré dluhy, které má, mu vznikly v manželství. Bylo by tedy lepší oddlužení jeho samého nebo obou manželů společně?
Moc děkuji
Odpověď
Dobrý den,
na Vaše otázky neexistuje jednoznačná a krátká odpověď. Hlavně je vždy nutné komplexně posoudit situaci dlužníka
ad 1) samotný zpětný převod nemovitosti ze syna zpět na rodiče by správce s největší pravděpodobností napadl jako neúčinný právní úkon. Lze předpokládat, že žaloba správce by byla úspěšná a nemovitost v rámci insolvenčního řízení vedeného na syna by byla zpeněžena.
Dárce může svůj dar odvolat jednak pro nouzi a to v případě. kdy se sám dostane do siuace, že nemá ani na nutnou výživu pro sebe, popř. osobu, k jejíž výživě je ze zákona povinen. Dalším důvodem pro odvolání daru je hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci. Při splnění této podmínky může dárce od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celého daru. Podle mého názoru ale jen zadlužení syna nelze považovat za nevděk, ale zároveň musela by být splněna podmínka chování obdarovaného v rozporu s dobrými mravy vůči dárci.
ad 2) Jestliže byt ve vlastnictví (spoluvlastnictví) dlužníka slouží k zajištění závazku, lze téměř jistě předpokládat, že byt bude v rámci insolvence zpeněžený. Zajištěný věřitel je v insolvenci uspokojován pouze z výtěžku prodeje majetku, který k zajištění slouží, leda by se dlužník s věřitelem dohodli, že dluh bude v průběhu oddlužení hrazen např. přistupitelem a zajištěný věřitel v průběhu oddlužení nedá pokyn ke zpeněžení majetku. Pokud je však hodnota majetku, který je předmětem zajištění, vyšší než hodnota zajišťované pohledávky, hrozí i v tomto případě riziko zpeněžení bytu. Samozřejmě závisí na poměru ceny bytu a výši zajišťované pohledávky.
ad 3) Pro posouzení zda má jít manžel do oddlužení sám, zda mají jít manželé do společného oddlužení či každý samostatně je opravdu nutná detailní znalost jejich poměrů, a to majetkových ( např. zda kromě SJM mají i majetek ve výlučném vlastnictví), příjmových ( výše příjmů, výše možných srážek a nepostižitelných částek), popř. i existence závazků u manželky, zda je tato bude schopna splácet ze svého příjmu, pokud manžel bude v oddlužení apod. Doporučuji situaci podrobně probrat s případným zpracovatelem návrhu.
